Appenzellský, Entlebušský a Velký švýcarský salašnický pes Appenzeller, Entlebucher und den Großen Schweizer Sennenhund

Appenzellský salašnický pes

 Appenzeller sennenhund -nejstarší ze čtyř švýcarských salašnických psů.

Appenzellský salašnický pes býval dříve vysloveně poháněcím psem . Jeho temperament lze spoutat jedině zadáváním odpovídajících úkolů . Nejsou-li k dispozici žádná stáda, které by mohl appenzell hlídat a honit , existuje celá řada jiných možností a úloh , jež ho mohou zaměsnat - například hlídání vlastního domu a pozemku , poslušnost ve skupině , agility , práce na stopě , výcvik záchranářského psa . Budeme-li appenzellského psa vychovávat správně , plně se projeví jeho příslovečná láska k dětem . Pes tohoto plemene často mívá vynikající vazbu zejména k ženám .

Vzhled : Je to pes sotva střední velikosti , svalnatého těla . Charakteristický je jeho krátký zatočený ocas .

Velikost a váha : Jeho výška v kohoutku se pohybuje mezi 48 až 58 cm , jeho váha od 23 do 35 kg .

Srst a barva : Má středně dlouhou krycí srst a hustou podsadu . Základní barvy jsou černá nebo havanská hněď . Nad očima , na nohou , hrudi a lících je srst výrazně rudohnědá , na hlavě , krku , hrudi , pokud možno i na tlapkách a konci ocasu se objevují bílé znaky . Ve standardu je tolerován poloviční , nebo tenký průběžný bílý obojek .

Povaha : Silněji než jeho ostatní příbuzní "švýcaři" projevuje vůči cizím osobám zdrženlivost a nedůvěru . Pro páníčka nebo paničku jde ale do ohně . Cizince ohlašuje svým poměrně jasným hlasem . Appenzell je neuvěřitelně mrštný a jeho pracovní nadšení je velké . Je neúplatný , samostatný v jednání a vnímavý .

Miluje nevázané hry a vodu . V lese sice zachytí stopu zvěře , ale zpravidla se o ni moc nestará . Raději bdí během procházky nad svou rodinou.

Péče a nemoci : Appenzell není náchylný k nemocem a má dlouhý život . Péče o srst není náročná .

 
Appenzellský salašnický pes, Entlebušský salašnický pes, Velký švýcarský salašnický pes